Popsati vše, co se v našem milém pivovaře od primitivního jeho počátku až do dnešního dne, kdy zaujímá čestné místo mezi českými pivovary , událo, byla velká a zajímavá kapitola. Leč náš „Památník“ jest jen ve skromných rozměrech, nemá tolik volného místa a proto musíme se spokojit se stručným jeho obsahem, jenž následuje:
V roce 1871 sestoupil se v Hořicích komitét z vážených občanů s předsedou panem Petrem Erbanem v čele a opravdivě se zajímal o postavení nového akciového pivovaru. Místo stavby bylo vyhlédnuto buď na „Habru“ v Hořicích neb Blsku. Plány i rozpočet na 300.000 zl. r. m. byly již předloženy. Leč podnik nenašel sympatií potřebných a proto komitét rád viděl, když mu c. k. nadační velkostatek zdejší nabídl svůj pivovar ke koupi. Po krátkém jednání byla koupě uskutečněna. Kupní smlouva byla podepsána dne 5. září r. 1872 Ant. Malkovským , c. k. finančním koncipistou za c. k. finanční prokuraturu a pány: Petrem Erbanem , JUDr. Frant. Gregorem , MUDr. Karlem Ledererem a Bedř. Hirschem za kupující společnost.
Kupní cena byla 70.000 zl. rak. měny. Třetinu 23.333 zl. 33 1/2 kr. r. m., zaplatili přihlášení akcionáři dobrovolnou půjčkou při podepsání smlouvy. Zbytek 46.666 zl. 66 2/3 kr. r. m. zavázali se kupující rukou společnou a nerozdílnou se vším svým pohyblivým a nepohyblivým jměním od 1. září r. 1872 6% zúrokovati a v 10 ročních splátkách 1. lednem 1873 počínaje s připočtením úroků zaplatiti.
K pivovaru náleželo: varna, sladovna s bytem pro sládka, maštal, sklep „Na parkáně“, dvůr 3° od zámku, dvůr před varnou, vodovod z Vondráčkovy studně, kašna, obytné stavení (bývalá vinopalna) a špýchar se dvorem a okolními stavebními pozemky ve výměře 725 1/2°.
Obyvatelé zámku měli vyhrazené právo vodu z vodovodu si bráti a farář hořický dostával dle listiny z Vídně ze dne 23. února r. 1805 z každé várky jedno vědro piva a dvě putny mláta bezplatně. Mimo to 3 měřice ječmene a piva, co v domácnosti spotřebuje. Tyto povinné dávky byly již přihlášeny c. k. finančním ředitelstvím k výkupu a sice částkou 3590 zl. r. m. v 20 ročních splátkách splatných. Jednání o výkupu dokončeno bylo kladně v r. 1880.
Za právovárečné právo bylo 5000 zl. r. m. zaplaceno. Pivovaru bylo také přiznáno právo na rybníku v Bašnicích, společnosti ku zřízení rolnického cukrovaru c. k. nadačním velkostatkem odprodaném, na ploše 1 1/2 jitra ledovati a led odvážeti.
Převzatý pivovar byl v ubohém stavu. Sládek, p. Frant. Chodounský , psal o něm v „Kvasu“ takto: „Ruční pivovar hořický byl podstatně jednoduchého zařízení. Sladovna malá s jedním stokem kamenným a hvozdem-valachem. Ve varně káď vytesaná a jalová ze dřeva. Chladnice železná. Spílka špatně větraná. Sklep nepatrný, sice nový z hořického pískovce , pěkně postavený, ale s lednicí nedostatečnou. Voda na várku se přivážela z potoka půl hodiny vzdáleného, neboť voda ze studně na dvoře byla tvrdá. Vystavovalo se sedm věder piva denně.“(Vědro=56 1/2 litrů.)
Za prvého sládka byl zvolen dne 14. listopadu r. 1872 pan Theodor Franz , sládek Vrchlabí, se služným 1200 zl. r. m. ročně, pak 5% z čistého výtěžku, 60 věder piva ročně, 80 centů kamenného uhlí a byt.
První várka byla dne 17. března r. 1873 a oslavena byla takto: Akcionáři sešli se po 8. hodině ráno v hostinci p. Josefa Poura a odebrali se v 9 hodin k službám božím do kostela. Po mši svaté šli společně do pivovaru a farář, důst. pán Bohumil Hakl po vhodném proslovu varnu vysvětil. Pak promluvil předseda p. Petr Erban a odevzdal pivovar panu sládkovi . Večer byla u p. Jos. Poura volná zábava.
První pivo se vystavilo dne 1. května r. 1873 a sice sud (4 vědra) za 19 zl. r. m. (Sud = 226 litrů .)
Správu pivovaru vedl 10členný výbor a valná hromada akcionářů. Dne 12. července r. 1874 dle stvrzených stanov nastoupila správní rada s dozorčím výborem – po 6 členech. Prvním předsedou byl zvolen pan Th. Franz , na místo sládka resignovavší a sládkem byl zvolen pan Frant. Chodounský . Správní výbor se domníval, že oba povedou závod odborně. Však chyba lávky. Starý a nový režim se střetly a oba páni se ještě během roku 1874 svých míst vzdali.
Hlavní činnost správního výboru záležela v úpravě převzatého pivovaru , aby mohlo býti vařeno piva více a v lepší jakosti. Postaveny byly nové sklepy s lednicí „ Na parkáně “ a k varně také lednice velký komín. Rekonstruována byla sladovna a pořízen hvozd nový. Ve špýcharu byla později postavena lednice a ležácké sklepy.
Že na tomto primitivním „verštatě“ bylo vařeno dobré pivo, jehož výstav den ode dne stoupal, naplňuje dnešního odborníka podivem.
O stavbě nového moderního pivovaru bylo všemi činiteli již od prvopočátku vážně uvažováno a po roce 1880 přistoupeno k předběžným pracím. Pan inženýr J. Rosenberg z Jihlavy (později v Praze), specialista ve stavbách lednic, podal ku vyzvání návrhy a plány dle své charakteristické a osvědčené soustavy, které byly přijaty a stavba dle nich provedena. Se stavbou nových sklepů bylo počato r. 1885. Stavba zadána byla pp. Frant. Poličanskému a Augustýnu Erbanovi . V roce 1890 byla přestavba bytu sládka provedena. V roce 1894 počato se stavbou nové lednice, spilky a chladírny. Stavbu provedli stavitelé pp. K. Šťastný a Bohdan Všetečka .
Roku 1895 byl rozbourán špýchar a v roce 1896 dokončena stavba nové varny dle plánů firmy Novák a Jahn v Praze, která dodala strojní zařízení. Stavbu varny provedl stavitel pan Bohdan Všetečka.
Roku 1901 bylo dodáno elektrické osvětlení závodu a pohon motorů firmou Alois Duda, Král. Vinohrady. Roku 1916 bylo pořízeno zimotvorné zařízení i se stavbou budovy, které však do dnešního dne nejsou z vážných příčin manipulačních, technických i finančních v činnosti.
Dne 29. října r. 1918 byla první schůze správní rady v samostatném našem státě – naší republice – a všichni členové nadšeně „Slávu“ republice provolali.
V ý s t a v y . Zúčastnili jsme se na těchto hospodářských a průmyslových výstavách:
V r. 1874 v Král. Hradci, o níž sládek p. Frant. Chodounský psal v „Kvasu“: „O výstavě v Král. Hradci byla udělena hořickému pivu druhá státní medaile (první hradeckému). Vzpomínám, když jsme my chudí přijeli na výstaviště a spatřili úpravu místního pivovaru a zejména skvělou pyramidu česko-skalickou, že bylo mně krušno, neb naše úprava byla holá prostá, soudky piva, led a kohoutek. – Úvahy se mihaly mozku. V tom vzpomínám, že v době, kdy nastupovaly cestu do hostinců první pivní tlakostroje, snad na výstavbě nějaký soutěží o pozornost odborníků. Prolétám katalog a ejhle, mistr zámečnický, tuším někde ze Stěžer neb Nedělišť vystavuje vítaný předmět. Ihned jsme se domluvili. Na sud s ledem přibil prosté prkénko, kohout připevněn, hadice rour uložena na led a v krátké době uveden v činnost. Závistivě pohlíželi kolegové na naši sice prostinkou, ale za to vydatnou úpravu čepování. Náš sklepmistr dlouho pamatoval na znamenité dny výstavní. – Obecenstvo vítalo „ hořické “ z „prkénka“ čepované pivo.“
Na hospodářsko-průmyslové a lesní výstavě v Jičíně r. 1875 bylo uspořádání již lepší. Pivo výborné. Obdrželi jsme velkou stříbrnou medaili jednoty.
V Mladé Boleslavě r. 1878 obdrželi jsme bronzovou státní medaili.
V Hořicích r. 1879 na hospodářsko-průmyslové výstavě – za Špici – která trvala jen 14. a 15. září „Čestný diplom“ (nejvyšší vyznamenání) na „Hořické pivo“ a „Pochvalný diplom“ na výrobky sladové.
Roku 1903 na hospodářsko-průmyslové a umělecké výstavě českého severovýchodu od 26. července do 6. září „Čestný diplom“ s právem ražení zlaté medaile.
(Z památníku věnovaného veleváženým akcionářům k padesátiletému výročí pivovaru) 1872-1923